Golfaø právì hraje dùleitý turnaj a samozøejmì mu zbývá u poslední rána, je celý nervózní a snaí se soustøedit. Najednou k nìmu pøiskáèe ába a eptá: „Udìlej to estkou a kovovým míèkem.“ Golfaø to tak udìlá a trefí jamku! Samozøejmì vyhraje. Najednou slyí ábu, jak mu øíká: „Vezmi mì do Las Vegas a vyhrajeme spoustu penìz!“ Golfaø zpoèátku nevìøí, ale potom se nechá pøesvìdèit. Jedou do Las Vegas a v jedné hernì vyhrají 100 tisíc dolarù. Golfaø je hroznì astný a ptá se áby, co by pro ni mohl udìlat. „Polib mì!, odvìtí ába a nastaví svojí…hmmm…pusu. Golfaøovi se sice moc nechce, ale pøece jenom to nakonec udìlá. Z áby se stane krásná, tíhlá, tmavooká ètrnáctiletá dívka…… „a to je ten pravý dùvod, slavný soude, jak se dostala ke mì do postele!“
Kdy ena nejvíc køièí? Kdy mu po souloi vstane a utøe si ho do záclony!
Kdy manelùm dospíval syn, øekla jednou manelka svému mui: „Ty Franto, podívej se, zanedlouho bude mít ná kluk patnáct, tak bys mu mìl vysvìtlit ty choulostivé vìci o milování. Vysvìtli mu to tøeba na tom, jak to dìlají motýli. Vak chlap chlapovi lépe rozumí!“ Otec si tedy jednoho dne vzal syna stranou a povídá: „Vzpomíná si chlapèe na loòskou dovolenou? No jak jsem pøeøízl tu hezkou panièku vedle ve stanu a ty tu její dceru?“ „No jasnì, bylo to perfektní!“ „No tak chlapèe, tak nìjak to dìlají motýli, ví?“
Kdy se to tam strèí, je to tvrdé, po vytaení mìkké, co je to? Rohlík namoèený do kávy.
Leí matematik v posteli a miluje se svou enou. Právì se oba blíí vrcholu, kdy se on zeptá: „Miláèku, myslí na to co já?“ Manelka odpoví: „Ano, ano!“ „A kolik ti to teda vylo?“
Malá holèièka se ptá na plái maminky: „Maminko, co mají pánové pod tìma plavkama?“ „Ví, tam mají penìenky, aby jim je nìkdo, kdy jdou plavat, nesebral.“ „A maminko, ten pán, co se na tebe poøád dívá, tak ten vèera bral?“
„Maminko, proè nemám mezi noièkama to co Jeníèek?“ ptá se malá Alenka maminky, která naveèer koupe obì své dìti ve vanì. A maminka klidnì odpoví: „Trpìlivost Alenko, trpìlivost.“
Manel je bez penìz, tak pole manelku vydìlávat do ulièky lásky. ena sa vyparádí, sebere kabelku a vyrazí. Ráno sa vrací, celá rozcuchaná, opuchlá a v ruke svírá 501 korun. Manel vezme peníze, uznale zakroutí hlavou a zeptá se: „Nooóó! Na zaèátek to není zléé… 501 korun… Ale kdo Ti dal tu korunu?“ „Skoro kadý…“
Manelský pár je v posteli a kdy jsou v nejlepím, povídá ona: „Hafni!“ On: „HAF!“